arabština (العربية, al-ʿarabiyyah) je semitský jazyk, stejně jako hebrejština a aramejština, který se poprvé objevil v polovině devátého století před naším letopočtem v severní Arábii a na Sahaře v jižní Levantě.[4][5]Na rozdíl od posledně jmenovaných dvou, kde první pochází z druhého, je však arabština sama o sobě kořenovým jazykem, stejně jako latina. Na rozdíl od latiny se dodnes hojně používá a mluví. Jako svůj první jazyk jím mluví asi 292 milionů lidí. Mnohem více lidí mu také rozumí jako druhý jazyk v Maghrebu. Arabština se píše zprava doleva v souhláskové abecedě, která se také nazývá abjad.[6]Vzhledem k tomu, že je jazyk tak široce mluvený po celém světě, je jedním ze šesti oficiálních jazyků Organizace spojených národů. Dalšími oficiálními jazyky OSN jsou: angličtina, francouzština, španělština, ruština a čínština.[7]
Mnoho zemí mluví arabsky jako úřední jazyk, ale ne všechny jí mluví stejně. Jazyk má mnoho dialektů nebo odrůd, jako je moderní standardní arabština, egyptská arabština, arabština ze zálivu, maghrebská arabština, levantská arabština a mnoho dalších. Některými dialekty se mluví tak odlišně, že některým mluvčím je těžké rozumět. Mnoho dialektických slov je však stále zakořeněno v původním nebo klasickém jazyce.
Většina zemí, které používají arabštinu jako svůj úřední jazyk, se nachází na Blízkém východě. Jsou součástí arabského světa, největším náboženstvím v regionu je islám.
Arabština je v islámu velmi důležitá, protože muslimové věří, že Alláh (Bůh) ji použil, aby mluvil s Mohamedem prostřednictvím archanděla Gabriela (Džibrila), čímž mu dal Korán v jazyce. Mnoho, ale ne všichni arabsky mluvící, jsou muslimové. Předpokládá se, že zázrak Koránu je v jeho jazyce.
Arabština se také stává oblíbeným jazykem pro studium v západním světě, i když pro rodilé mluvčí indoevropských jazyků je někdy velmi těžké se její gramatiku naučit. Mnoho dalších jazyků si vypůjčilo slova z arabštiny kvůli její důležitosti v historii. Některá anglická slova, která lze vysledovat do arabštiny, jsou cukr,[8]bavlna,[9]časopis,[10]algebra,[11]alkohol[12]a emír.[13][14][15]
Arabština je úředním jazykem těchto zemí:
Alžírsko
Bahrajn
Komory
Čad
Džibutsko
Egypt
Eritrea
Irák
Izrael
Jordán
Kuvajt
Libanon
Libye
Mauritánie
Maroko
Omán
Pákistán
Palestina
Katar
Saudská arábie
Somaliland
Súdán
Sýrie
Tunisko
Spojené arabské emiráty
Jemen
Je to také národní jazyk:
Mali
Somálsko
Senegal
Abeceda[změnit|změnit zdroj]
Arabská abeceda je souhlásková abeceda s 28 písmeny, jak je uvedeno níže:
ا (alif, vyslovuje se a)
ب (Ba, vyslovováno jako anglické písmeno „b“)
ت (děkuji, vyslovováno podobně jako anglické písmeno „t“)
ث (Tha, vyslovováno jako 'th' v 'bath')
ج (jeem, vyslovováno jako 'j')
ح (Haa, vyslovováno jako těžké 'h' od krku)
خ (haa, vyslovováno jako dávení nebo funění z krku)
د (dal, vyslovováno jako 'd')
ذ (thal, vyslovováno jako 'th' v 'the')
ر (ra', vyslovováno jako 'r' v italštině)
ز (zay, vyslovováno jako 'z' v zebře)
س (viděl, vyslovováno jako syčení)
ش (lesk, vyslovováno jako 'shh')
ص (Saud, vyslovováno jakovidělale trochu těžší)
ض (taaak, vyslovováno jakodalale těžší)
ط (tah, vyslovováno jako stlačené 't')
ظ (Tha, vyslovováno stažením střední části jazyka dolů a pokusem o vyslovení silného „th“)
ع (není, vyslovováno podobně jako dávivý zvuk)
غ (Gha, vyslovováno jako kloktání vody)
ف (fa, vyslovováno jako 'f')
ق (Qaf, jako zvuk vydávaný v komických karikaturách, když postavy hltají drink)
ك (Káf, vyslovováno jako 'k')
ل (útěk, vyslovováno jako 'L')
م (meem, vyslovováno jako 'm')
ن (poledne, vyslovováno jako 'n')
ه (ha, jemný zvuk 'h')
و (Waw, vyslovováno jako 'w' nebo 'ooh')
ي (ano, vyslovováno jako 'y')
